Pátek 24.3.2017

Lučeni se životem

   Aby bylo co dřystať, tak se musi něco ďyt, bo nikoho nězajima co sem mněl rano k snidani, jak sem vzal synka do školy, či jakym kartačem sy čistim chrup. Aby se něco dělo, tak musim byť navaleny, ale něbojtě se nič, bo trenuju na alkohoklika. Jak už sem  pisal včera po sedmi hrncach (fajne slovo, když sem ho od jedneho kamoša z maleho fotbalu slyšel poprve, dam sy čtyři hrnce a du dom, tak sem se tak tak udržel nepochcať smichy), tak se zminim o akciji před tydnem, keru zpunktoval byvaly kolega z roboty, kery ide do předčasneho duchoda.

   Slavnostni vykop akcije byl jako obvykle v šest odpoledně. Bo meškam v okrajove dědině, tak nam karosa jede tak pětkrat za den, semtam idu tych pjet kilaku i peškobusem, ale venku to vypadalo, že se chysta na chcani. A tež ja, jak sem zasednul o pul šeste v knajpe, tak začalo chcat jako sviňa. Celkem me smoli, že sem tam vždycky prvy a pul hodiny čekam na dalšiho aděpta na raňu kocovinu. Prve dva škopky v tejto knajpe stoji za chuja a skoro vždy je vyslopu ja, bo otviraju v pět a ja vyprahnuty jak púšť, je tam během te čekaci pulhoďky oba pošlu. Dneska ni, Jiřy dorazil už ve třičvrtě. Během dvuch hodin už dorazili všichni, paru ludí sem už dost dluho neviděl a tak probihala fajna debata a plzeňskeho moka v břuchu přibyvalo vic a vic. Tvrdemu se snažym vyhibať jak čert křižu, ale na takich akcijach se většinu uplně neubranim, ale malokedy do mňa dostanú vic jak dva. Nemam tvrde rad, bo to s človekem děla psi kusy a je hned namotany jak cyp a druhy den nepoužitelny. Pivko je pivko. Nu s Pepikem sem si dat musel, tak jsem tam rovnou poslal dvě hruškovice aji z hrušku, kera přistala v tem panaku. Jak se po sobě začali zase ty dvě děvky valet (ručičky na kukačkach) sem už byl taky mile přiožraty a kolem jedne už sme s Jiřym a ještě paru dalšimi planovali přesun asi o dvěstě metru ďalej do jine knajpy, kde nas obsluhuje fajna Kača, kera nas s Jiřym vždy přy přychodu pocaluje na naše hole lebzny. S Jiřym nemužeme sedět vedle sebe, bo pry hažeme take prasatka, že oslňujeme ostatni hosty jak idu kolem nas na wécko a oni pak chčiju všude možně, jen mušla je sucha.

   Přesun už si moc nepamatuju, Kaču tež ne a deprem až  včera jak sem viděl nahodou to video na svojem tydlifonu, tak kolca v palici zeply a ja sy konečně vzpominam, co se dělo. Chvilu potem co mi na stole přistal ten extrahořki radek, sa kolem nas začal motat jakysik přikuřeny chlop a že pry je lidovy lečitel a začal mi tlačit kliny do paly. Tak sem chvilu posluchal a pak se ho snažil zbavit a poslat za Babulou než mu jednu prasknu, ale to bylo marne, bo Babula jak na něj pět minut nemluviš tak chrape a to aji vstoje a aji v robotě, ten by se tym moh živiť. Zachranil me Keny, že prej ho bolej zada a jestli by mu nepomohl. Co se začlo ďyt pak, to netrumfnul ani zedniček v basnikach s tou virgulou. Šak posudite sami, jak se mi podařy sem z tydlifona přesunuť to video.

Tadyk si možete stahnuť to video.

Čtvrtek 23.3.2017

Zopár kecú na uvod

   Nebudu hovořyt o tem, že mě neovplyvnil ostravak ostravsky, bo jak sa mi zesypalo prvni manželstvi, tak sem hned, jak sem se trocha vzpamatoval, začal zkúšať jiné robky. No a prva bola děvucha z Ostravjenky, kerá mě naučila měť rád mistní nědialekt, protahla Stodolú a ukazala na netu denik teho ostravaka zhruba po roku psani jeho dřystu. Okamžitě sem si teho chachara zamiloval, přečet šechno co kdy napsal a nemohl sa dočkat, jako všechni zasvěceni každeho noveho přyspěvku.

   Ani nezkúšajtě přemyšlat jaký jazyk, či dialekt na Vas zkúšám. Byvam na hranicach Ćech a Moravy, středná škola na Slovači, než nas pomlčky po rozděleni republik něněchali ani školu dodělat a po třeťaku nas čehúňou  vyvalili, nacyonalisti jedni hlúpi a čtvrťak sem dodělaval v jakémsik provizóriu přy brněnskom hantecu. Po něslavnym rozvodu s matkou mého prvozrozeneho haranta proběhlo zopáru pokusů o navázani nového vztahu, no a  jak už sem písal první mařenka z Ostravy a těžka deformácia ostravakem, potem zpěvavá pražanda a eště paru dalšich z jinych končin proběhlo (no zase tak moc jich něbylo, bo jsem od přyrody něsměly) a nakoněc v bývalej robotě, kdě sem stravil skorem polovinu sveho života, permaněntni kontakt s bratrami snad ze všetkich byvalich sovjetskich republik. Z každeho teho jazyka si beru všecko co se mi zlíbí, nehledě na to, že to má i dalšy vygody, ať to napišu jak to napyšu, němusim řešit žadneho teho hnidopicha, co si mysli, že sežral dobrovskeho aji s jungmanem. Když chci tak umím psát i krásně hezky česky, šak mám z teho i tú maturitu no ni. Přyště Vam popišu poslednú chlastacu akciju a aji videjo přydám, akurat netušim, jak sem ho zvladnul natočit, bo sem byl navaleny jak cyp, ale stoji opravdu za to, jak sem ho dneskaj našel (akcyja proběhla před tydnem), tak sem se tlemil jak hrbaty po obrně jak pada ze schodu.